zdroj: wiki.ubuntu.cz

Spuštění Terminálu

Pro spuštění Terminálu vyberte z menu Aplikace → Příslušenství → Terminál. Výchozí klávesová zkratka pro spuštění Terminálu je Ctrl+Alt+T, případně napište gnome-terminal do okna Spustit aplikaci (Alt+F2).

Ovládání Terminálu

Před sebou vidíte prázdný terminál, je na něm popsaný pouze první řádek. Na řádku je toto:

zeus@olymp:~$

Smysl je následující:

• První je název uživatele, který má terminál spuštěn - zeus

• Za zavináčem následuje jméno počítače, na kterém pracujete - olymp

• Za dvojtečkou následuje adresář, ve kterém se aktuálně nacházíte. Vlnovka (~) má speciální význam, a znamená váš domovský adresář (reálná cesta je ve skutečnosti nyní /home/zeus)

• Celý řádek končí dolarem ($). Za tímto znakem, a to je důležité, vám bliká kurzor. Až začnete psát, tak tam se vám budou objevovat znaky.

Tento řádek se nazývá prompt (česky příkazový řádek) a ukazuje se pokaždé, když máte možnost zadávat nějaké příkazy.

Příkaz se spustí tak, že ho napíšete do Terminálu a stisknete Enter.

Ukázka: Vyzkoušejte si zadat příkaz whoami (neboli česky kdojsem), terminál vám vrátí vaše jméno. Poté zkuste příkaz date (česky datum), terminál vám vrátí aktuální čas a datum.

Všimněte si na Terminálu posuvníku vpravo, pokud vám nějaký příkaz vrátí více textu než se vejde na jednu stránku, můžete si posuvníkem posunout obrazovku nahoru a podívat se, co se vám na stránku nevešlo.

Příkazy se dají lehce opakovat, stačí mačkat šipku nahoru nebo dolů, a procházíte se v historii naposledy spuštěných příkazů. Takto se dá lehce spouštět jeden příkaz vícekrát po sobě, nebo můžete vrátit špatně napsaný příkaz a opravit ho, aniž byste všechno museli psát znovu.

• Upozornění: Na internetu se často setkáte s příkazy psanými takto

  $ date

  (s dolarem na začátku). To neznamená, že byste měli příkaz opisovat i s dolarem, ten je tam jen pro naznačení, že se jedná o příkaz (symbolizuje ten váš dolar, kterým vám končí prompt). Zde na wiki stránkách se s tímto značením nesetkáte moc často, protože se zde dá lehce příkaz graficky odlišit. Na obyčejných textových stránkách, ve fórech a v e-mailech je to ovšem běžné.

  Při některých příkazech (nejčastěji instalaci či odebírání programů) se můžete setkat s tím, že příkaz vypíše nějaký text, a následně dotaz, zda chcete pokračovat. Například pro nainstalování jednoho prográmku je potřeba stáhnout ještě 2 další, takže se ptá, jestli to je v pořádku. Otázka je zakončena dvojicí [Y/n] a otazníkem. Y znamená ano (anglicky yes), n znamená ne (anglicky no). Velké písmeno znamená výchozí odpověď, když pouze zmáčknete Enter. Přečtěte si tedy pořádně, na co se ptá, a pak podle situace odpovězte (napište y nebo n a stiskněte Enter).

  Pozor! Pokud spouštíte příkaz vyžadující heslo, při jeho zadávání se vám nebudou opisovat znaky, a to ani v podobě hvězdiček! Samotné heslo se však píše, takže jej stačí naťukat a dát Enter. Takto je to udělané schválně, aby nikdo nemohl odpozorovat ani délku vašeho hesla.

Nyní už umíte pracovat s Terminálem a jste schopni spouštět příkazy, které najdete ve všemožných návodech. Vřele vám ovšem doporučujeme přečíst si ještě následujících pár tipů, které vám téměř neuvěřitelně zpříjemní a zjednoduší práci s Terminálem.

Kopírování textu

Pro kopírování textu existují v Ubuntu 2 možnosti:

• První možností je označit daný text v prohlížeči -> pravé tlačítko myši -> kopírovat, potom se přesunout do Terminálu -> pravé tlačítko myši -> vložit. Stejně to funguje samozřejmě i z Terminálu do textového editoru nebo kamkoliv jinam. Pokud byste chtěli používat klávesové zkratky (Ctrl+C, Ctrl+V), v Terminálu musíte stisknout navíc Shift (Ctrl+Shift+C, Ctrl+Shift+V).

• Druhá možnost je specifická pro Linux a je velice pohodlná. Stačí označit jakýkoliv text v prohlížeči, přesunout se do Terminálu, a zmáčknout prostřední tlačítko myši (kolečko). Stejně to funguje i opačným směrem, z Terminálu kamkoliv jinam. Tento způsob kopírování je velice pohodlný a rychlý.

Automatické doplňování

Při práci s Terminálem je vaší nejdůležitější klávesou klávesa TAB. Tato klávesa dělá v Terminálu úplnou magii. Umí totiž inteligentně doplňovat téměř vše, co chcete napsat. Stačí tudíž napsat jen pár písmen, a TAB už vše dopíše za vás.

Pokud píšete příkaz, napište jen prvních pár písmen, a stiskněte TAB. Pokud je příkaz již jednoznačný, TAB vám jej sama dopíše. Pokud není jednoznačný, dopíše co nejvíce písmen a počká. Na dvojité stisknutí TAB vám vypíše všechny možnosti, které máte.

Napište tedy na příkazový řádek dat a stiskněte TAB. Samo se vám to doplní na date, protože jiný příkaz na dat neexistuje. Pokud na další řádek napíšete who a stisknete TAB, tak se nic nestane. Je totiž více příkazů, které začínají na who. Pokud stisknete TAB podruhé, vypíše vám to možnosti: who, whoami, whois. Po dopsání písmenka a (tzn. na whoa) a stisknutí TAB, pak už jednoznačně doplní na whoami.

Stejně tak funguje klávesa TAB na doplňování adresářů a souborů. Pokud tedy chcete přejít do adresáře hudba, stačí napsat na příkazový řádek cd hu a stisknout TAB. Pokud nemáte jiný adresář začínající na hu, tak se doplní na cd hudba. Tímto způsobem se dobře píší názvy adresářů obsahující mezery, které byste jinak museli uzavírat do uvozovek nebo apostrofů.

Klávesa TAB je jeden z nejmocnějších nástrojů příkazové řádky, který začátečníci často podceňují. Rapidně ovšem urychluje vaši práci a chrání vás před překlepy. Mnoho pokročilých uživatelů ji používají častěji, než kteroukoliv jinou klávesu. Naučte se ji určitě používat, je to v příkazové řádce váš nejlepší přítel.

Základní příkazy

Pro seznam a stručné vysvětlení základních linuxových příkazů najdete odkazy na konci stránky, zejména se jedná o dokument Základní příkazy. Pro práci se zdejšími návody na wiki není nezbytné je umět, ale samozřejmě se to hodí. Co je však důležité ovládat a chápat, je pohyb v adresářové struktuře. Proto toto téma tady trochu rozvedeme a ukážeme si nějaké ukázky.

Pohyb v adresářích

Velké množství návodů tady na wiki nebo na fóru vás instruuje, abyste si stáhli nějaký soubor, a s ním pak něco dělali. Když ale si daný soubor stahujete, nemusíte si ho vždy ukládat na svého domovského adresáře. Například si ho uložíte na plochu. Nebo si ve svém domovském adresáři vytvoříte adresář staženo, kam si ukládáte věci z Internetu. Možností je spousta. Když si potom spustíte Terminál, tak se ale ocitnete v příkazové řádce ve svém domovském adresáři, nikoliv na ploše nebo v adresáři staženo. Co teď?

1. budete vždy všechny potřebné soubory myší přesouvat do svého domovského adresáře, abyste s nimi mohli pracovat
2. naučíte se přejít v příkazové řádce do jiného adresáře

Doufám, že jste se všichni rozhodli pro druhou možnost , takže pojďme na to...

Základním příkazem je pwd, který vám vypíše aktuální cestu (print working directory). Už jsme si řekli, že tuto cestu vidíte vždy ve svém promptu, mezi dvojtečkou a dolarem, ale pokud se chcete ujistit nebo vás mate vlnovka používaná jako zkratka pro domovský adresář, tak není nic lehčího než napsat pwd.

Příklad: Pokud by tedy uživatel zeus spustil terminál, a napsal zmíněný příkaz, situace by vypadala asi takto:

zeus@olymp:~$ pwd
/home/zeus